REKONSTRUKCE

Srpen 2015

Westernové sedlo pro Frisullku

29. srpna 2015 v 12:25 | Mazel |  Dílna
Na objednávku jsem vyrobila celé hnědé s červenou dečkou a výzdobou westernové sedlo pro Frisullku. První jsem si nastříhala kousky na červenohnědé a pak jsme zjistily, že jsme si špatně rozumněly a že chce celé hnědé s červenou dečkou :D tak se nastříhalo znovu a dělalo se :) Sedlo mi trvalo kratší dobu než normálně, hezky mě bolela hlava z lepidla ale myslím, že to stojí za to:)

komplet na stojánku

kompletní sada jak ji dostanete :)

Uzdečka s čelenkou do V a vyzdobená



Sedýlko

zdobení bočnice

třmen :)

zdobení sedla

To je vše :) klidně na zakázku udělám komukoliv a vše co si bude přát :D:)

Pokusný koníček

29. srpna 2015 v 12:19 | Mazel |  Customs
Přidávám fotky mojeho CMka tedy pokusného koníčka při prvním dělaní s novou Airbrush pistolí :) Bohužel jsem včera zjistila, že mi nestíhá kompresor a bude se muset sehnat lepší :D Použila jsem tedy klisnu co jsem kupovala ve Valmezu od Collecty. Netušila jsem co namalovat barvy jsem ještě doma neměla a nakonec padlo na palomina.. tak trochu jsem plácala na sebe barvy až vzniklo toto. Klisna je plemene Quarter horse menšího vzrůstu a už poputuje k novému majiteli :)








Seabiscuit

26. srpna 2015 v 9:24 | Mazel

Seabiscuit


Plemeno: Anglický plnokrevník
Pohlaví: hřebec
Matka: Swing On
Otec: Hard Tack po Man O' War
Narozen: 1933 (zemřel 1946)
Model: John Henry 1988 - Seabiscuit 2003
Sbírka: Ano vlastním tento model
Film: Film byl natočen v roce 2003, USA (velmi doporučuji)

Legenda říká, že když se narodil - bylo to přesně v okamžiku východu Slunce. Nezáleží jestli je to pravda, nebo ne .... ale 23. května 1933 spatřil světlo světa zázrak ....
Do Ameriky přivezli plnokrevníky někdy před 300 lety a jejich soupeření na dostizích se okamžitě stalo populární. Ale jako v každém sportu, i v dostizích vývoj směřoval ke stále k menšímu počtu opravdu velkých a mimořádných utkání. 20. století pak zaznamenalo pouze pár dostihů, které se navždy vtiskly do paměti.
Seabiscuit
Jeho dědeček byl slavný plnokrevník Man O'War a otec jeho bratr Hard Tack - tak jak to už ve šlechtění někdy bývá. Dali mu jméno Seabiscuit (druh sušenek pro námořníky). Vyrůstal na farmě v Kentucky a byl pro majitele a trenéra zklamáním. Oproti všem předpokladům původu slavných předků - nevypadal nijak impozatně. Malého vzrůstu, nerad trénoval a rád spal a pochutnával si na všem možném. Bylo rozhodnuto ho stavět pouze v malých bezvýznamných závodech. Seabiscuit tak ve svých prvních 17 dostizích vždy skončil mezi posledními.
Malý, s ošklivými koleny a všemi podcenovaný Seabiscuit - nakonec všem dokázal - co velké srdce znamená ...
Legenda říká, že rozuměl lidské řeči. Všichni si z něho dělali legraci a vyjímkou nebyl ani jeho slavný trenér Fitzsimmons, který vyhrál s koněm Omahou v roce 1935 Trojnásobnou korunu (nejslavnější tři dostihy v Americe). Proto se Seabiscuit rozhodl, že přišel čas, aby jim ukázal ....
Jako dvouletý plnokrevník Seabiscuit běžel toho roku 35 dostihů - 5 jich vyhrál a 7 x doběhl jako druhý. Ani to však nestačilo k tomu, aby ho majitel nakonec neprodal za $8000 podnikateli Charlesu Howardovi v létě 1936. Nový trenér Tom Smith měl neortodoxní způsoby, jak se svými konmi zacházel - a Seabiscuit začal vyhrávat. Začal se stávat miláčkem dostihových fanoušků v Kalifornii a jeho sláva byla nakažlivá. Howard se proto rozhodl, že pošle Seabiscuit na Východ, aby tam běžel v tehdy mnohem prestižnějších dostizích, než byly ty na Západě.
Legenda říká .... že se závodění Seabiscuit zalíbilo natolik, že mu začaly narůstat nevyditelná křídla ...
Svých prvních 5 dostihů hladce vyhrál. Začali mu tedy postupně zvyšovat nesoucí váhu (handicap weights - imposts) .... a přesto vyhrával. Jak jeho sláva rostla, Amerika si kladla otázku: "Který kun je nejlepší?" To proto, že existovala ještě jedna legenda té doby - War Admiral, plnokrevník který vyhrál toho roku Trojnásobnou korunu. Byl to opravdu krásný kůn, vysoký a pyšný. Stejně jako jeho majitelé. Celé dva roky, 1937 a 1938 noviny spekulovaly - jestli dojde mezi těmito dvěma k utkání. Ti se něčemu podobnému úmyslně vyhýbali.
Dostihový závod století
V listopadu 1938 se však Amerika konečně dočkala. Jak už to bývá - Seabiscuit měl na své straně hlavně ty obyčejné lidi. Země se teprve velmi pomalu vzpamatovávala z hospodářské krize a on - malý, nevzhledný a tolikrát přehlížený - měl najednou šanci dokázat, že je lepší než ostatní. Na závodišti v Pimlico Race Course bylo do posledního místečka vyprodáno 40,000 míst a k rádiu usedlo famozních 40 milionů posluchačů. War Admiral byl jednoznačným favoritem (1-4 u všech sázkových kanceláří) a sázeli na jeho vítězství i mnozí nejvěrnější fanoušci Seabiscuit.

War Admiral - slavný vítěz "Trojnásobné koruny", krásný, vznešený a neporazitelný .... ?
Dostih, kdy proti sobě závodí jen dva koně - je vždy rychlejší a War Admiral byl pověstný svým děsivě rychlým startem. Seabiscuit naopak proslul chytrou taktikou a drtivým finišem. Nikdo však nevěděl, že jeho trenér ho tajně na tento druh dostihu připravuje a že zvuk startovního zvonu u něho vyvolává neočekávaně rychlý start.
Po zazvonění zvonu Seabiscuit vyrazil, jako by mu narostla křídla. Po 2O vteřinách vedl o celou délku a získal tak výhodnou pozici u ohrazení dráhy. Ale v polovině dostihu začal War Admiral dotahovat, a dokonce se i dostal do vedení. Žokej Woolf, který závodil Seabiscuit však na radu trenéra - jenž na tuto eventualitu byl připraven - koně uvolnil a nechal ho, aby viděl svého soupeře. Seabiscuit okamžitě zareagoval a znovu se dostal do vedení. Svůj náskok začal zvyšovat a do cíle doběhl o celé čtyři délky před svým soupeřem.

V roce 1938 byl Seabiscuit jmenován "Americkým koněm roku".


Seabiscuit zemřel ve 14 letech na infarkt, zajímavostí je, že místo jeho odpočinku si nechala rodina Howarda pouze pro sebe a veřejnosti zůstalo skryto.

Seabiscuit

Seabiscuit model

zdroj: diskutuj.me

Hickstead

24. srpna 2015 v 14:48 | Mazel

Hickstead


Plemeno: KWPN
Pohlaví: Hřebec
Matka: Jomara (1991, KWPN)
Otec: Hamlet (1989, KWPN)
Narozen: 1996 ……………(……2011)
Model: Trakehner-první model 1979, Hickstead byl vyrobe 2012
Sbírka: Ano ve sbírce ho mám

Hickstead se narodil 2. března roku 1996 v Holandsku chovateli jménem Jan van Schijndel. Šlo o hřebce plemen KWPN, ale jeho předky byli i plnokrevníci, holštýni a další. Měřil přibližně 160 cm a patřil mezi nejlepší parkurové koně této doby. Jeho otec, Hamlet, byl velice úspěšný a stejně tak jeho potomci. Hickstead nebyl žádnou vyjímkou… Jeho děd z matčiny strany byl známý Eckstein, vítěz spousty parkurů, účastník Grand Prix a světových pohárů a mnohdy se umístil na předních příčkách.
V roce 2003 ho koupila Kanadská stáj Ashlanda Johna Fleischhackera a Erica Lamazeho. Osedlal ho jezdec Lamaze, který v něm viděl nadějného skokana a začali se účastnit soutěží.
Prvních skvělých výsledků dosáhli v roce 2006, kdy byl členem vítězného týmu v Poháru národů na Floridě, také získal 3. místo v Grand Prix Cáchy a vyhrál Duke Energy Cup v Calgaře v Kanadě. Zde také o rok později vyhrál 1 000 000 dolarů a to v pouhém jednom závodě.
V roce 2007 získali rekordní 4 poháry v soutěži ACTO Power Queen Elizabeth II Cup a stříbro v Panamerických Hrách.
Rok 2008 byl asi vrcholem jejich kariéry, kdy se zúčastnili svých prvních OIympijských her v Pekingu odkud si odvezli zlato v jednotlivcích a stříbro v týmu. Byla to první zlatá a celkově druhá medaile pro Kanadu. Ještě ten rok zvítězili v Grand Prix v Ženevě.
V roce 2009 neměli tolik štěstí a vyhráli "jen" pár vítězství v CSIO a podobných závodech.
Rok 2010 byl opět úspěšný, vybojovali velmi dobré umístění na Světových jezdeckých hrách v Kentucky, v jednotlivcích i v týmu. Díky těmto výsledkům získal titul "Nejlepší kůň světa" a byl jmenován nejlepším koněm na WEG v parkuru. Ještě ten rok vyhrál i Grand Prix v Cáchách.
V roce 2011 opět zazářili, ale bohužel to byl konec jejich kariéry. Zvítězili v několika Grand Prix - Řím, La Baule, Calgara. Jejich poslední závod se odehrává ve Veroně dne 6. listopadu, do posledního skoku se jeví normálně, dojede závod (s jednou chybou) a pak se najedou z ničeho hřebci podlomí nohy a padá na bok. Jeho jezdec se ho pokouší zvednou, ale bez úspěchu. Ke koni se okamžitě rozběhnou lékaři, ale za pár minut se Hicksteadovo srdce zastaví a on umírá. Sám Eric Lamaze řekl, že vůbec netušil, co se děje. Do závodu prý nastupoval naprosto zdravý a byl veterinárním lékařem vyšetřován dvakrát až třikrát týdně. "Nebral bych ho na závody, kdyby nebyl v ideální formě" dodal jezdec.

"Každý jezdec zná přísloví: Pro každého jezdce je tu jen jeden kůň a pro každého koně je tu jen jeden jezdec - a oni si byli souzeni.Hickstead nebyl jen jeho partner v oblasti sportu, byl jeho partnerem v jeho životě v nadějích a touhách.


Hickstead


Model Hicksteada



Northern Dancer

21. srpna 2015 v 19:33 | Mazel

Northern Dancer


Plemeno: Anglický plnokrevník
Pohlaví: hřebec
Matka: Natalma (1957)
Otec: Nearctic (1954)
Model: John Henry-vyroben 2012

Northern Dancer se narodil 27. května 1961 v kanadském Národním hřebčíně. Majitel E.P. Taylorovi se hřebeček příliš nelíbil, byl malý a navíc oba jeho rodiče v chovu teprve začínali. Otec Nearctic zvítězil v 21 dostizích a matka Natalma se před Kentucky Oaks, jehož byla favoritkou, zranila. Přesunuta do chovu dala své první hříbě s třama bílýma ponožkama a lysinou, Northern Dancera...
Roční hřebeček byl nabídnut na dražbě k prodeji za 25 000 dolarů. Jenže ani kupcům se tento pozdní koník nelíbil. Tak se vrátil do své domovské stáje... Odtud putoval k trenéru Tomovi Fleemingovi, který ho připravil na start prvního dostihu dvouletých.
Stalo se tak 2. srpna 1963. Northern Dancer nečekaně zvítězil. O pár týdnů později vyhrál v Summer Stakes. Než byl poslán k novému trenérovi Horatiovi Lurovi, vyběhl ještě druhé místo ve Vandal Stakes. Následovalo další druhé místo v Cup and Saucer Stakes ve Woodbine. Na konci sezony se všemi podceňovaný hřebec přizdobil titulem Nejlepší kanadský dvouletý a odešel na zimní odpočinek.
Rok 1964 ukázal, že tříletý ročník je velmi silný. Z bojů před Kentucky derby ale vyšli nejlépe dva koně. Na západním pobřeží to byl elegantní hnědák Hill Rise, vítěz tří dostihů ze čtyř startů (mimo jiné Santa Anita Derby o 6 délek). Druhým byl Northern Dancer, vítěz čtyř dostihů z pěti startů (Flamingo Stakes, Bluegrass Stakes, Florida Derby). Všeobecně se více věřilo Hill Rise. Veřil mu více i žokej Bill Shoemaker, který jezdil oba dva, ovšem do Kentucky Derby si, samozřejmě, mohl vybrat jen jednoho. Volba padla na robustnějšího Hill Rise. V posledním dostihu před Derby, Bluegrass Stakes, už Northern Dancera sedlal Bill Hartack. Ten s hřebcem předtím dokázal jednou zvítězit, tak ho znal. V Kentucky Derby byl tedy favoritem Hill Rise. Za ním byl Northern Dancer a věřilo se také The Scoundrel a Quadrangle. Překvapit mohli i ostatní koně - Roman Brother, Mr. Brick a Dandyk. Po startu šel do vedení podle očekávání Mr. Brick, zatímco Northern Dancer se držel ve středu pole. Postupně se začal propracovávat dopředu, až vedl o dvě délky. Jenže to se znelíbilo Hill Rise, který postupně dotahoval a náskok zmenšoval. Štěstí nakonec stálo při Northern Dancerovi, který zvítězil o půl délky v čase 2:0, novém traťovém rekordu, který byl "vylepšen" jen Secretariatem o čtvrt století později. Do Preakness Stakes, druhého závodu trojkoruny, nastupoval Hill Rise opět jako favorit. Asi díky úžasné "stíhací jízdě" kterou předvedl na Northern Dancera v Derby. Oba hřebci byli ve skvělé formě, jenže Northern Dancer tentokrát všem dokázal, že na Hill Rise prostě má. Zvítězil jasně o 2 délky. Před Belmont Stakes byl Northern Dancer konečně favoritem. Jenže obrovská zátěž, kterou nesl, mu znemožňovala zvítězit. Doběhl vyčerpaný až na třetím místě za Quadrangle a Roman Brother. Sny o trojkoruně se rozplynuly jako obláček dýmu... Na další start, klasické Queen´s Plate se hřebec vrátil domů do Kanady. Dostih se odběhl 30. června a stal se záležitostí Northern Dancera, který lehce zvítězil. Nato měl startovat v Travers, "letním derby", jenže si nešťastně zranil šlachu na noze a musel být stažen nejen z tohoto dostihu, ale i ze všech následujících.
A tak Northern Dancer zahájil svoji kariéru v chovu, která byla ještě úspěšnější, než ta dostihová. Působištěm se stalo jeho rodné místo. Připouštěcí poplatek zněl:10 000 dolarů. Hned první ročník hříbat přinesl skvělé koně. Byl to např. Vice Regal, kanadský Šampion dvouletých a pozdější Kůň roku. Z druhého ročníku vzešel Nijinsky, prodaný jako roček za 84 000 dolarů. V Evropě si vedl skvěle, jako dvouletý zůstal neporažen a získal titul Šampion dvouletých v Irsku a Anglii. Jako tříletý pak po 35 letech získal místní trojkorunu a opět tituly.
Northern Dancer v sobě skrýval obrovský chovný potenciál, protože v dalších letech se to na drahách jen hemžilo jeho výtečnými potomky.

Northern Dancer je považován za nejlepšího plemeníka všech dob. Například jeho ročník 1966 čítal 21 hříbat a z 18 startů vzešlo 10 vítězů. Northern Dancer se stal Šampionem plemeníků v USA v letech 1971 a 1977 a v Anglii v letech 1970, 1977, 1983 a 1984. Roku 1981 bylo 14 jeho potomků prodáno za 3 300 000 dolarů, což je bezmála 236 000 dolarů za hříbě!
Během ani ne 10 let získal Northern Dancer rozhodující vliv v rodokmenech vítězů. A navíc se ukázalo, že jeho synové jsou v chovu neméně dobří. Šest jeho synů či vnuků figuruje v Chefs-de-race, kde stojí i on sám. Jeho linie je na světe dominující už témeř 30 let a příklady letošních gr. vítězů, umístěných a šampiónů ukazují že linie Northern Dancer jen tak nepustí otěže světové nadvlády. Stačí se podívat do rodokmenů výše uvedených. Northern Dancer sice zářil spíš jako fenomenální otec plemeníků, ale i jeho matky či vnučky daly takové koně jako: Arazi, Noverre, Roar, Rhythm, Medaille'd Or, Brief Truce, D'Accord, Southern Halo, Term Limits, Northern Blossom, Aptitude, Ryafan, Dr.Devious, Love Divine, Oh Nellie, Saytarra, Touch Gold, With Aproval, Izvestia či Lammtarra.
Northern Dancer byl zařazen do Síně slávy a ke konci 20. stol. i do Top-100 nejlepších dostihových koní USA. Do roku 1986 působil v chovu, roku 1987 odešel do "penze", kterou si užíval až do roku 1989, na jenož sklonku uhynul. Northern Dancer, malý pouze vzrůstem...

Northern Dancer



Model Northern Dancer

Model jsem si vybrala proto, že miluji plnokrevníky. Zrovna Northern je pradědeček moji bývale kobylky a jsem na něj i na ni moc hrdá :) Northern byl vážně dokonalý a nádherný kůň :)


text z horses-online.cz

Repliky-Informace

20. srpna 2015 v 10:23 | Mazel
Tak a je tu nová má zábava pro Vás :) Doma mám pár modelů, které jsou portrait modely podle živých koní a šampionu :) Rozhodla jsem se pro to, o nich psát články, dozvíte se co je to za model, co dokázal a další informace, přiložím Vám fotku živého koníka a následně i fotku modelu :) Doufám, že Vás to bude bavit!:)


Nějaké novinky

11. srpna 2015 v 22:31 | Mazel |  Novinky
Napíšu jen takové krátké informativní novinky :))

Jsem moc moc ráda, že se všem sedla líbily :) momentálně pracuji dál a dál a hodlám jich udělat dosti, že bude i na prodej :) Docela mě to baví a je to super i skrze to, že nemám co moc dělat.. Malovat nemohu, protože už měsíc čekám na barvy, které furt nedošly, ale konečně by prý dodávka měla dojít :)

Co se týče modelů, tak nic nového u nás není :) v Září k nám dojedou tři noví koníci, momentálně plánuji jendoho a toho Vám mohu klidně i prozradit je to Frankel :) Miluji ten mold a on je mo krásný hnědáček :) Potřebuji tak větší pokoj nejlépe nebo se konečně odstěhovat a od přítele dostat ještě jednu knihovnu :D:)

Teď o víkendu slaví přítelová rodina, další víkend slaví moje rodina a tak různě jezdíme k vodě:D nejlepší byla zatím asi ze soboty na neděli stanovačka v Opatovicích, je to přírodní voda, zatopený lom, na vlastní nebezpečí ale nádherná čistá voda a skály, já skočila nejvíc 10 m a na tu 17 a 21 bych si v životě netroufla už i tak to bylo an mě moc :D:) nespala jsem ani hodinu možná pár minut, bylo tam spoustu lidí a až neskitečně moc známých, můj nejlepší kaamrád Jegr mi padl hned z večera a já pak jen poklidně se třepala a střízlivěla, když to tak napíšu :D:) ale super:) je sice horko, ale když máte možnost být u vody tak mi to ani nevadí :)

No to bude asi vše :)



Westernové sedla

7. srpna 2015 v 21:51 | Mazel |  Dílna
Westernové sedla

Měla jsem tvořící náladu a nemám barvičky an malování tak jsem se rozhodla jít vyrábět :) Vyrobila jsem pouze dvě a to jedno bez uzdečky, neboť už jsem neměla sílu :D ale rozhodně jich bude více!:) Jak jsem řekla jedno jsem dělala CCA 5-6 hodin skrčená s krkem bolavým :D ale docela jsem si dála záležet :) uděala jsem veškeré detaily :D no snad se Vám fotky budou líbit :) jinak sedla jsou na prodej a i na zakázku vyrobím jaké bude libo :)









Novinky?

5. srpna 2015 v 11:48 | Mazel |  Novinky
Dnes bohužel smutné a veselé dohromady :D:)

Smutná je asi ta, že bohužel jsem bez počítače, měl by být ale každým dnem ok a konečně zpátky doma :) na tom mobilu se to nedá vydržet nevím co mám dělat a tak jsem se snažila něco aspo'n málo vyrobit :)

Ta skvělá je, že jediný můj vysněný a nejvíce vždy chtěný Breyer se stane realitou :) sice byl za nehoráznou cenu a bude u nás až v Září, ale lidi konečně k nám přijede Smart chic Olena a to jen díky mé zláte kamarádce Verči, která si chtěla sehnat také vzácné modely a na seznam připsala i mého Smárta :3 ani nevíte jakou mám radost:) sny jsou od toho aby se plnily a mě se konečně splnil!

Jinak mám moc fotek a všechny budu moct přidat až budu mít zase PC :) vaše ranche taky oběhnu až budu mít PC dřív to nejde :(




Smartíček :3